Štěstí v neštěstí

Vyrazili jsme zpět do Curio Bay si zaplavat s delfíny. Ti malí zmetci se znovu neukázali, tak jsme šli alespoň večer pozorovat tučňáky. Bylo to náramně sladký, protože jeden si polehával na pobřeží a nějak se neměl k tomu vrátit se domů. Asi po půl hodině připlul na břeh další tučňák. Když ho ten první uviděl, rozběhl se k němu (což je u tučňáka docela zajímavý jev) a následovalo šťastné vískání a objímání.
Další den ráno jsme dali poslední šanci delfínům, opět však zcela bez úspěchu. Vydali jsme se dál na jihozápad s tím, že si odpoledne projdeme jeden ze zdejších treků. Po cestě na místo nám v průběhu řízení Emil přestal reagovat. Nejel motor ani elektřina, prostě nic. Byli jsme uprostřed ničeho a museli jsme si zavolat odtahovou službu. Nejbližší město bylo 80km a odhadovaná cena odtahu byla 380 dolarů. Neměli jsme na vybranou a nechali se odtáhnout do Invercargillu. Tu noc jsme přespali v boční uličce vedle kanceláře odtahové služby v našem nepojízdném autě. Další den v 11 hodin nám zavolal pán z odtahovky, že jeho domluvený automechanik se neozval, a tak nás odtáhne do vedlejšího servisu.
V servisu se nás ujal Alf. Řekl, že to bude nejspíše alternátor, ale že se na auto nestihne podívat dřív než v pondělí ráno, takže nás zaparkoval u něj na parkovišti, vzal si na nás číslo a odjel. Odhadovaná cena cca 900 dolarů. Chtělo se mi plakat a už jsme překopávali plán cesty, abychom dorazili dříve do Auckladu a začali pracovat. Odpoledne jsme se s Marou vydali do Aquaparku, protože umýt se žínkou v autě není špatný, ale hlavu si tam vážně umýt nezvládnu 😀

Po cestě nám zavolal Alf, že bychom mohli přespat o víkendu u něj a pozval nás na večeři. S radostí jsme přijali a tím začal náš super víkend.
Aquapark je jedna z mála věcí, která je tu levnější než v Česku. Za šest dolarů máte neomezený vstup do bazénu, vířivky i sauny. Toho jsme naplno využili a strávili tam celé odpoledne. Alf nás vyzvedl u autoopravny a odvezl k němu domů, kde na nás čekal krásný dům se zahradou a výhledem na stádo oveček. Takový ten výhled snů, který by chtěl každý ze svého okna vidět ( minimálně já určitě 😀 ) Alfova manželka nám ukázala náš víkendový pokojíček a připravila jídlo. Na večeři jsme měli skvělý steak se spoustou příloh a zakončili jsme to kopečkem zmrzliny. Večer jsme strávili u sklenky vína a byla to veliká zábava. Hlavně ty momenty, kdy jsem ne zcela správně rozuměla otázce, takže třeba na otázku jaké jsme navštívili vinice jsem odpověděla, že jsme byli v Liqourlandu (což je místní obchod s alkoholem). Holt ne vždy se zadaří 😀
Další den nám po snídani půjčili svoje auto. Je to Ford Falcon a Mara si ho dost zamiloval, jelikož to bylo nejsilnější auto, které doposud řídil. Vydali jsme se do Clifden jeskyně, která má asi 1,6km a projít jí celou není žádná sranda. Některá místa jsou velmi úzká a uprostřed je hlubší bazén, který se dá obejít jen velmi velmi těžko. Každopádně to byl adrenalin a moc jsme si to oba (Marek) užili.
Následně jsme zamířili na Gemstone beach, kde je dle průvodce možné najít různé polodrahokamy. Nadšeně jsme se vrtali na pláži v kamínkách, až nás překvapila jedna větší vlna, takže po veškeré snaze si nenamočit boty v jeskyni jsme skončili na pláži po kolena ve vodě. Za to ale máme spoustu pěkných kamínků 😀
Večer na nás čekalo překvapení. Jelikož jsem se den předtím zmínila, že jsem nikdy nejedla raka, připravili pro nás na večeři raka se zeleninovým salátem. Není to neskutečný? K tomu jsme měli Whitebait. Jsou to malinké rybičky, které jsou loveny ve svém raném věku a podávají se jako vaječná omeleta. Je to místní specialita a moc nám to oběma chutnalo. Po večeři jsme si zahráli šipky a Alf vypadal trošku mrzutě, když jsme nad nimi vyhráli 2:1 😀 Přece jen poctivě trénuje, tak nečekal, že ho porazí nějací čeští pobudové 😀
Večer jsme zakončili kulečníkem. Na Zélandu mají o dost menší kulečníkové koule, než na které jsme v Česku zvyklí. Je to taková dětská verze našeho kulečníku. Jen tak mimochodem jsem Maru porazila jak malého kluka 😀
Ráno jsme ještě strávili u Alfa doma a čekali na verdikt ohledně opravy Emila. V deset nám Alf zavolal, že auto už je opravené. Zjistili, že při minulé opravě se podařilo mechanikovi skřípnout kabel u startéru, a že jsme klidně mohli vyhořet. Zavolal do té opravny a zařídil, abychom neplatili ani opravu ani odtah. Skoro jsme nemohli věřit, že to takhle dobře dopadlo. Alf nám navíc opravil kontrolku a nechal nám v autě plato vajíček od slepic z volného chovu, které prodává jeho kolega. Pořád nemůžu uvěřit, jak moc byli hodní a pohostinní, a co všechno pro nás udělali. Doufám, že pokud si někdy naplánují cestu do Evropy, budeme moci jim to alespoň částečně oplatit. Přece jen umím skvělou svíčkovou 😀
Po cestě do Wanaky jsme chtěli udělat dobrý skutek, tak jsme vzali stopaře. Byl to Němec a byl moc fajn, jen ta cesta pro něj musela být trochu utrpení ( stejně jako pro mne), neboť jsme si dali na palubní desku sušit naše tenisky, a jak se postupně prohřívaly, tak ta vůně byla tuze nelibá 😀 Já jsem seděla na prostředním sedátku, které rozhodně není formované na delší trasy, protože mě po hodině neskutečně bolel zadek. Jestli příště vezmeme nějakého stopaře, rozhodně bude sedět uprostřed 😀

Dobrodružný průchod úzkou jeskyní
Dobrodružný průchod úzkou jeskyní
To je taky nápad fotit svítící červy při světle. My je tam vidíme, co vy?
To je taky nápad fotit svítící červy při světle. My je tam vidíme, co vy?
Před vstupem do jeskyně. Ještě se cítí jako silák - neví, co ji čeká :-D
Před vstupem do jeskyně. Ještě se cítí jako silák – neví, co ji čeká 😀
Naše víkendová luxus koupelna
Naše víkendová luxus koupelna

Díra

Při čekání na vyprané prádlo si dal Mara šlofíka
Emil při odtahu

Tučňák čekajíci na parťáka
Fotka s naším zachráncem Alfem
Pláž plná oblázků
Pláž plná oblázků
Výhled snů
Výhled snů
Tohle nám půjčili na celý den - Ford Falcon osmi válec s 350 koňmi čisté zábavy
Tohle nám půjčili na celý den – Ford Falcon osmi válec s 350 koňmi čisté zábavy

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *