Přejezd z Ha Giang do Yen Binh

Nechápu jak to dělám, že vstanu v sedm, ale nevyprdolím se z pokoje dřív jak v deset hodin. Je to ženské umění, a i když to Mara nezmiňuje, věřím, že mu to dost drásá nervy 😀

Dneska nás bolely zadky opravdu hodně. Kdo tvrdí, že se zadek na motorce osedí, tak lže. Dneska jsme vjeli na území Dong Van Karst Global geoparku. Má rozlohu 2400 km² a je opravdu na co se dívat.. Celý geopark je poset krasovými útvary a často si připadáte jako na jiné planetě. Je škoda, že byla trochu mlha, takže z fotek to asi úplně nedoceníte.

Ve městečku Yen Minh jsme si našli sympatický homestay, kde spíme s dalšími pěti cestovateli v jednom pokoji a všichni máme zítra stejný směr – město Dong Van. Večer jsme se šli projít do města, abychom to tu aspoň na chvilku viděli. Na místním marketu jsem si od staré paní chtěla koupit pár banánů. Řekla si o ně dvacku (což je hrozná suma). Zkusila jsem se s ní domluvit na deset, ale nepolevila ani o kačku. Tak jsem si je o pár metrů dál koupila za pět 😀 Holt kdo chce moc nemá nic.

Musím říct, že se tu s tím setkáváme dost často. Jakožto cizince se nás snaží odrbat, co to jde a nasazují několikanásobné ceny. Taky se nám nesčetněkrát stalo, že nám při nákupu vrátili o dost méně peněz. Spoléhají na to, že si to nepřepočítáte a prostě odejdete. Ze začátku jsem si říkala, že je to náhoda, ale náhody se nedějí takhle často 😀

Po cestě zpět na mě vyjel místní pes. Zakřičela jsem na něj OJ, což je vietnamsky hej, takže se stáhl. Asi pochopil, že mluvím plynnou vietnamštinou, tudíž jsem asi domácí 😀

Mara má dnes hrozně zarudlý oči (z řízení), vypadá jako upír. Snad to bude ráno v pořádku. Já mám na sobě 45784356 miliard komářích štípanců, takže jsem dnes přešla z 50% DEET na 95% DEET, tak uvidíme, jestli to pomůže.