Včera polevil déšť, takže jsme rozlámaní z auta vyrazili provětrat pohorky do lesa. Bohužel jsme nepotkali ani kiwíka ani horského papouška Kea. Tak jsme si dali alespoň kiwi k svačině 😀Viděli jsme krásný vodopád a vlastně celá cesta je taková procházka pohádkovým lesem. Po cestě zpět jsem si vykloubila palec u ruky, takže jsem nadávala jak starej dlaždič.
Večer jsme zaparkovali v kempu, kde na nás zautočili sandflies, místní krvežíznivý mušky. Zabili jsme jich v autě desítky, ale všechy je zničit prostě nejde.
Šli jsme spát se slepicema a ráno jsme brzo vyrazili na trek. Když jsme dorazili na parkoviště, uviděli jsme rozbitá okýnka u všech zaparkovaných aut. Někdo je tam přes noc vybral. Bylo mi dost líto nic netušících majitelů, kteří se vraceli z dvoudenních výletů zpět.
Konečně jsme si vyšlápli trochu pořádnější kopec a měli nádhernou vyhlídku na okolní hory. Po cestě dolů se udělalo úplně jasno a poprvé bylo pořádně teplo. Na kraťasy a triko teplo.
Díky počasí jsme mohli vyzkoušet projít si jeskynní řeku. Je to cesta na necelou hodinu, kdy vstoupíte do jeskyně a jdete proti proudu řeky úzkou štěrbinou ve skále. Voda je na začátku po pas, později pod zadek. Je potřeba čelovka, jelikož celou cestu je absolutní tma. Voda není zrovna teplá, ale je to takovej adrenalin, že mi bylo vlastně teplo 😀 Jsem ráda, že jsme do toho šli. Ze začátku jsme byli trochu poprdění, ale když jsme viděli na konci vylézat ty usměvavý turisty, tak jsme se odhodlali (i když mluvím v množným čísle, odhodlávala jsem se převážně já). A byla to paráda.
U auta jsme rozházeli na trávu mokré oblečení a vyrazili zpět k řece. Řekli jsme si, že když už jsme stejně celí navlhlí, tak se v řece rovnou vykoupeme. Schovali jsme se za zatáčku a najednou jsme se octli uprostřed zelených kopečků v průzračně čisté (ledové) vodě a úplně sami. Bylo moc fajn si zase umýt vlasy 😀
Po pozdním obědě jsme vyrazili do Hanmer Springs, místního lázeňského města. Cestou jsme se kochali neskutečnou krajinou. Vůbec se nedivím, že se Pán prstenů natáčel tady. Dokonce si myslím, že je zdejší přiroda v těch filmech ještě trochu nedoceněná 😀 tak moc je to tu hezký.
Tuhle noc jsem poprvé vzbudila Maru, že se bojím sama na záchod 😀 Venku to divně šustělo a skřípalo. V mé hlavě bujily představy o šílenci objíždějícím naše auto nožem ( ne, že by to našemu autu nějak ubralo na kráse), divoké krvelačné zveři, zombícich, lesních lidech atd. Nakonec to byly jen větvě škrábající o střechu auta, takže se žádné nebezpečí nekonalo a jediní lesní lidé jsme tu my 😀
