Náš poslední den ve Vietnamu jsme se vydali do zahrad k Ho Chi Minhovu mauzoleu. Vydržela jsem tam cca hodinu. Nějak jsem včera neměla den. Bylo mi hrozný vedro, nemohli jsme najít vchod, měla jsem hrozně oteklý nohy a všichni okolo mě srali pouhou svojí existencí. Rozhodli jsme se proto vydat zpět na hostel a odpočívat. Mara jel vrátit motorku a já koukala na Narcos. Večer jsme se šli naposledy projít do města. V centru se o víkendu zavřou některé silnice a stanou se z nich veliké promenády, kam vyrazí celé město i okolí. Musím říct, že je to příjemná změna od neustálého dopravního ruchu a troubení klaksonů. Dost jsme se zapojovali do místní zábavy, takže jsme se účastnili při přetahování provazu a já si dokonce s místníma skočila přes švihadlo. To Mara samozřejmě zaznamenal na video 😀 Na každém rohu vystupoval nějaký pouliční umělec nebo klaun. No zvedlo mi to náladu až do chvíle, než o půl jedné v noci přišli na pokoj tři Španěláci a začali se vybavovat, jak kdyby kolem nich nespalo dalších 15 lidí. Stejně jako předešlou noc jim to bylo jedno, ale já už jsem byla pěkně vytočená. Hijos de puta!