Prší

První den, kdy pršelo už od rána. To se člověku z postele moc nechce. Skupinově jsme se přemístili na úklid dalšího bloku. V jedenáct jsme se všichni skoro náhodně sešli v největším apartmánu, který bylo potřeba uklidit, posadili se do sedaček a povídali si o tom, jak by bylo fajn mít televizi a koukat na japonský pořady, což nám vydrželo až do konce pracovní doby. Holt občas je potřeba si trochu oddechnout.

Odpoledne jsme si zajeli na jídlo z mořských plodů do jedné z místních vývařoven. Moc mi to chutnalo, jen to bylo krapet ostřejší, než bych čekala. Po cestě na market jsme potkali jiný market a vyhodnotili jsme, že bude dobrý nápad ho navštívit, neboť ten se na tomto místě koná pouze v pondělí. Ochutnali jsme všechno, co jsme potkali a byla to veliká dobrota. Velký rozdíl oproti Vietnamu je, že po místním jídle nemívám neveselé chvilky, což je příjemná změna.

Marek si včera spálil nohu o výfuk. Nejvtipnější na tom je, že to ani nebyl výfuk od naší motorky 😀 ale při slézání z té naší zavrávoral a spálil se o cizí. Nese to velmi statečně a vůbec si nestěžuje. Kdybych to byla já, nejen, že rozkopu tu cizí motorku, ale o mým bebinu už by věděl celej ostrov 😀

Taky jsme dnes zahájili protikomáří opatření a úspěšně jsme ve vedlejším prázdném pokoji ulovili do kýble dvě ještěrky, které jsme vypustili u nás v pokoji 😀 doufám, že se budou holky přes noc činit a do rána tu nebude ani jeden komár. Jedna je světlá a druhá tmavá. Nevím, jak se bude jmenovat ta světlá, ale ta tmavá se jmenuje Kateřina 😀

Fotky bohužel nemůžeme přidávat, jelikož na tomto pomalým internetu nejdou nahrát. Opravdu jsme to zkoušeli již mnohokrát. Časem je dodáme 🙂

První výlet

Dopoledne jsme pokračovali v uklízení pokojů. Chtěla jsem si dát vyprat prádlo, ale k mé smůle mi někdo ukradl Vanish, který jsem si nechala ukrytý za pračkou. Máme všechno oblečení dosti flekaté, takže něco na skvrny je holt potřeba. Když jsem se ptala ostatních dobrovolníků, anglán Mark mi oznámil. Your Vanish mush have vanished 😀 Měl pravdu ten chlapec.

Odpoledne jsme konečně po několika dnech vypadli z resortu. Bohužel počasí tady je dost deštivý, takže výlet k vodopádu a na pláž nebyl taková lambáda, jako kdyby svítilo slunce. Durian waterfall je menší vodopád, ve kterém se dá koupat, jelikož je po ním několik menších jezírek. Pár lidí se tam šplouchalo. Místní v bikinách rozhodně nepotkáte. Jejich plavky se skládají z trička a upnutých kraťasů nad kolena.

Pláž blízko vodopádu byla veliká a čistá, s výhledem na okolní malé ostrůvky, bohužel to počasí opravdu nebylo na to se vyvalit na pláži a číst si knížku, snad se v dalších dnech počasí trochu umoudří 🙂

Petronas Towers

Vyhodili jsme si z kopýtka koupili si vstupenky na prohlídku nejznámější budovy v Kuala Lumpur. Po cestě k věžím jsme navštívili dva přilehlé chrámy. Sri Mahamariamman Temple – hinduistický chrám a Sze Ya Temple – Taoistický chrám. Je trošku zarážející, že nechali tyto menší, ale malebné chrámy zastavět okolními budovami, takže si jich ve změti budov ani nevšimnete.

V Petronas jsme byli o hodinu dřív, takže jsme si prošli nákupní centrum. Prada, YSL, Dior, Tifanni ani Gucci mě neoslovili, takže jsem si nic nekoupila 😀 Při prohlídce nás vyvezli na most mezi budovami a potom do 86. patra, kde jsme mohli vidět na celé město. Pohled to byl mimořádný, ale nejhezčí pohled pro mě byl na Petronas v noci z přilehlého parku, když jsou budovy osvětlené. Pohled z budovy na samotné město mně již tak fascinující nepřipadal. Po prohlídce jsme se šli podívat na fontánu, která je z druhé strany budovy. Osvětlená fontána pohybující se do hudby se jim opravdu povedla, dokázali jsme na ní koukat celou hodinu.

Ptáci a motýli

Ráno jsme nelenili a vydali se do města v sedm hodin 😀 Dělám si srandu, vyprdolili jsme se asi o půl jedenácté a vydali se do nedalekého ptačího parku. Po cestě jsme narazili na mešitu Masjid Tegara. Moderní a nejnavštěvovanější mešita v Malajsii. V zapůjčeném hábitu bylo dost teplo, ale i přesto jsme si nechali povykládat pár zajímavostí od místní dobrovolnice. Z jejích slov zněl Islám jako velmi přátelské náboženství, kde jsou si všichni rovni. Poté, co jsme u východu dostali banán a vodu jako pozornost, zvažovali jsme, jestli nekonvertujeme. (vtípek, táto 😀 )

Z ptačího parku jsme byli nadšení. Procházíte se v obrovské voliéře, kde je většina ptáků na volno a relativně zvyklá na lidi. Pár kousků mělo vlastní voliéry, ale zas chápu, že když je v parku jen jeden pták tohoto druhu, musel by pak člověk mít veliké štěstí na něj narazit, kdyby byl na volno. Nejvíc mě uchvátily sovičky, které byly tak strašně roztomilé, až mi z toho upadl nanuk na zem 😀 Pokud byste měli někdy namířeno do tohoto parku, dám vám jednu dobrou radu. Našplíchejte se pořádně repelentem, jinak vás ti krvelační bastardi sní zaživa. V jednu chvíli se na mě slétlo celý hejno komárů a je to úplně jinej level bolesti, než když vás štípne nějakej českej lechtající somrák.

Po ptačím parku následoval motýlí park, který byl o poznání nudnější. Uvnitř to sice vypadá hezky, ale motýli nejsou zvyklí na lidi, takže jen splašeně poletovali okolo. Trochu jsme doufali v krmení z ruky a podobné vychytávky, které nám nabídli v ptačím parku. Při odchodu jsme potkali tlupu opic s mláďaty. Drželi jsme si odstup, jelikož okolo byly cedule znázorňující opice kousající do lidské ruky 😀 Z toho člověk pochopí, že je nemá moc prudit.

Na zpáteční cestě už jsem měla tak oteklé nohy, že si kolemjdoucí museli myslet, že mám elefantiózu 😀 Každopádně jsem zatla zuby a šla si na místní market koupit svoje nový epesní Dior brýle za 120 korun a vystřelovací nůž, jelikož moje rybička po dědovi se mi rozbila.

maso s pepřovou omáčkou
maso s pepřovou omáčkou
Masjid Jamek
Masjid Jamek

škorpióní máma
škorpióní máma

a co to žere?
a co to žere?

pták ohnivák
pták ohnivák

ta je prostě dokonalá
ta je prostě dokonalá


Kuala Lumpur

Cesta letadlem nám utekla neskutečně rychle a odpoledne jsme se ocitli v Kuala Lumpur. Bydlíme v čínské čtvrti a kousek od nás je veliký Central market, kam se moje peněženka ještě určitě podívá 😀

Shodou náhod jsme ubytovaní na stejném místě jako Marův kamarád Tonda se svojí přítelkyní, tak jsme dnes spolu vyrazili do města a podívali se na noční Petronas Towers. Pohled je to opravdu impozantní. Po cestě k věžím jsme potkali několik švábů, krysí rodinku a dvě she-male buchty, které teda měly ke kráse na míle daleko. I přesto na mě Kuala Lumpur působí vyspělejším, modernějším a trochu kultivovanějším dojmem než Hanoj. Možná je to těmi majestátními mrakodrapy nebo systematičtější dopravou. Na druhou stranu, v Hanoji určitě nepotkáte žádné bezdomovce spící na ulicích, kterých je tu nespočet. V tomhle měl asi komunismus na Vietnam trochu pozitivní vliv.

Na večeři jsme si dali jídlo v místní indické vývařovně a byla to velmi příjemná změna. Přece jen si myslím, že už těch Bun Cha bylo dost. (Mara můj názor nesdílí 😀 )

něco pro Kačís :D
něco pro Kačís 😀

Petronas Towers
Petronas Towers