Odlet na Srí Lanku

Poslední dva týdny na Zélandu jsme zařizovali před-odletové záležitosti, prodávali poslední věci, ukončovali smlouvy apod. Bylo to trochu smutné, ale já se popravdě domů těším. Těším se na tu moji famílii, kamarády, na piškoty a kvasnicovou pomazánku 😀

Rozlučkové foto s Marovým týmem v práci
Rozlučkové foto s Marovým týmem v práci
Rozlučkové foto s mým domácím týmem :D
Rozlučkové foto s mým domácím týmem 😀
Největší žížala na světě
Největší žížala na světě

Co se týče prodeje věcí, podařilo se nám prodat téměř vše kromě pár maličkostí, které jsme spolu se spoustou oblečení odnesli do Armády spásy.

Předposlední víkend jsme si udělali výlet do Muriwai podívat se na zdejší ptačí kolonii. Anglický název je Gannet. Po dlouhém googlení mi to našlo překlad Terej bílý 😀 Nikdy jsem o něm neslyšela, ale je to jedno z doporučovaných míst kam se vydat na výlet blízko Aucklandu. Bylo teplo a svítilo sluníčko, tak jsme se oblékli tak trochu nalehko, což byla největší chyba dne. Jeli jsme totiž na skútru a jen co jsme vyjeli pár kilometru na Sever, začalo strašně foukat…ale jako strašně 😀 Byla taková kosa, že i Mara přiznal, ze mu je zima 😀   Na ptácích jsme se proto nezdrželi moc dlouho a zmrzlí na kost jsme se vydali zpět. Po cestě jsme se stavili na ochutnávku piva v jedné sympatické pivnici. Dali jsme si set obsahující 4 vzorky piva a sýrový talíř. Pivo nám sice donesli, ale sýr nikde, takže jsem se váhavě otázala číšníka, jestli jsem to pochopila špatně a jestli se k tomu vůbec sýr dává. Číšník mi oznámil, že jsem to pochopila špatně, ale ze to nevadí, ze nám dá ten pivní set zdarma a donese nám tu variantu se sýrem. Ochutnali jsme osm různých druhu piv a ušetřili 25 dolarů. Něco blbě pochopit má občas i svoje výhody.

Ten vlevo byl top
Ten vlevo byl top

Moje velká novinka je, že jsem po patnácti letech začala nosit vlasy s pěšinkou na prdel. Dost mi to ladí k mému hippie štylu  a již vážně hodně odrostlé blond barvě. Trochu to přirovnávám k jednomu Bišonkovi, který byl u nás na klinice na ošetření zubů. Měl na hlavě ostříhaný a perfektně načesaný afro. První dojem byl samozřejmě u celého osazenstva kliniky stejný. „Pane bože koukni na toho psa, chudák, vždyť vypadá jako úplnej debil“ 😀 Ale čím déle tam s námi byl, tím víc se nám jeho afro sestřih líbil. Nakonec jsme se shodli, že je to vlastně báječnej střih 😀 Dole na fotkách můžete porovnat mě a psa 😀

Na prdel
Na prdel
afro střih
afro střih
profil
profil

Před pár dny jsme se přesunuli na Srí Lanku. Balení a let byly velmi náročný, takže si teď užíváme zasloužený odpočinek. První dva dny jsme strávili ve měste Negombo, což je hned vedle hlavního města Colombo a velmi blízko letiště, kam jsme přiletěli ve tři ráno. Pokud můžu doporučit, do Negomba určitě nejezděte 😀 Je to nepěkné a špinavé městečko, kde na vás nic zajímavého nečeká.

Poslední společné foto na Zélandu
Poslední společné foto na Zélandu

Nejnepříjemnější situace nastala v noci, kdy se v našem relativně čistém ubytku objevili švábi. Byla to naprostá švábí invaze, kde každý z nich byl velký jak moje hlava 😀 (chápej 4 švábi velikosti malíčku) Mara je musel pochytat do sklenky a spláchnout do záchodu. Já se pak bála čůrat, protože mi bylo jasný, že se budou chtít vyškrábat zpátky a pomstít se 😀 Ráno mi Mara prozradil, co se mu v noci stalo. Jeden z těchto obřích švábů se očividně neudržel na stropě a spadl mu na hlavu 😀 Stát se tohle mně, tak chodím do konce života na terapii. No do rána už jsme toho moc nenaspali.

Z prozatímních postřehů stojí za zmínku asi všudypřítomné vrány, které tu žijí v harmonii s obyvatelstvem i zdejšími potulnými psi a místní vlak, který připomíná naše staré motoráky, ale místní jezdí s otevřenými dveřmi a při naší jízdě byl vlak tak plný, že jsem se nemusela držet, protože mě drželo těch 346788554 tisíc lidí okolo mne.

lístky na vlak
lístky na vlak
na začátku cesty byl vlak jestě poloprázdný
na začátku cesty byl vlak jestě poloprázdný
tenhle byl vyšší liga
tenhle byl vyšší liga

A taky kari na všechny způsoby…spousta kari.

Celá Srí Lanka na mě působí dojmem, že by to byl vážně nádherný ostrov, kdyby tady nežili žádní lidé 😀 Protože místní obyvatelé to tu pustoší ve velkém a odpadky všude okolo, na ulici, pláži, v kanálech a řekách jsou tu prostě normální. Teď jsme na jihu ve městě Galle. Je to turistická oblast, takže je to tu pěkné a udržované. Včera jsme leželi celý den na pláži a užívali si sluníčko a místní jídlo. Dali jsme si talíř mořských plodů a byla to opravdu bašta. Dokonce i můj žaludek se s místním jídlem docela přátelí, což beru jako veliké plus. Mara se včera i přes mé věčné upozorňování nenamazal opalovacím krémem, protože byl přece ve stínu, tak proč by to dělal. Dole můžete vidět, jak se z odstínu IT bílá stala signální červená. Tak třeba ho to konečně trochu vyškolí a začne se mazat.

rudej jak paviání zadek
rudej jak paviání zadek
Kuřata na trhu
Kuřata na trhu
Super pití z ovocné šťávy a kondenzovaného mléka
Super pití z ovocné šťávy a kondenzovaného mléka

Náš nový pes Karel
Náš nový pes Karel
zdejší nemocnice :D Po tomto objevu jsme se rozhodli, že se nám tu nic nestane :)
zdejší nemocnice 😀 Po tomto objevu jsme se rozhodli, že se nám tu nic nestane 🙂
Jedna z uliček vedoucích k moři s malou kapličkou. Překvapilo nás, že nejrozšířenější místní náboženství je křesťanství.
Jedna z uliček vedoucích k moři s malou kapličkou. Překvapilo nás, že nejrozšířenější místní náboženství je křesťanství.

Čtu knihu Zlatokopky. Je to velmi zajímavá a naučná literatura :D
Čtu knihu Zlatokopky. Je to velmi zajímavá a naučná literatura 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *