Po několika propracovaných víkendech jsme měli vyrazit na zasloužený víkend na Coromandel. Počasí nám ale nepřálo, tak jsme se rozhodli, že budeme doma a dáme dohromady Emila. Mara mě nakonec překvapil s tím, že nám vymyslel pětizastávkový jednodenní výlet a pokud trošku zmokneme, tak se nic neděje.
Ráno jsme vyrazili už o půl deváté, abychom to všechno stihli. První zastávka byl farmářský trh. Na snídani jsme si dali kafe s čerstvými koblihami a nakoupili pár dalších dobrot. Poprvé jsem ochutnala Kombuchu. Je to fermentovaný černý čaj, který má mít super ozdravný účinky. Nevím jak s těmi účinky, ale chutná to docela dobře. Taky jsme si nakoupili nějakou zeleninku a steaky na večer.
Další zastávka byly Fairy Falls. Vodopády uprostřed lesa. Cestou nás překvapila docela silná přeháňka, ale vybaveni pohorkami a nepromokavými bundami jsme si vesele čvachtali bahnem dál 🙂 Mara pomalu zjišťoval, že jeho kondice zmizela neznámo kam a že s tím bude muset začít něco dělat. Já chodím každý den do práce pěšky dvacet minut do kopce, takže jsem takový problém neměla. Vodopády byly moc pěkný. Hlavně ta cesta lesem společně s tou padající vodou. Má to na mě uklidňující účinky 🙂
Po vodopádech jsme si zajeli na nedalekou 360° vyhlídku, kde je vidět na celý Auckland a okolí. Taky je vidět přehrada uprostřed lesů, moře i přímo centrum Aucklandu. Pohled pro bohy.
Po vodopádech jsme s přesunuli blíž k moři a šli na docela dlouhou procházku po pobřeží. Vede tam cesta po kopcích až na cíp jednoho z poloostrůvků, kde je neskutečný výhled na pobřeží, útesy a moře. Cesta to byla opravdu náročná, protože foukal silný vítr, který s námi nejednou zamával. Střídalo se počasí každých dvacet minut, takže chvíli svítilo sluníčko a chvíli nás propleskával déšť rychlostí 250km/h ( tu rychlost samozřejmě nevím, ale trochu to bolelo 😀 ) Na konci jsme si nachystali Gopro, že si uděláme společnou fotku. Aspoň to jsem si myslela. Po chvíli nakrucování na společnou fotografii Mara fingoval zakopnutí a pád, klekl si a požádal mě o ruku. Byla to čirá radost a strašně hezká chvíle. Moc pěkně to vymyslel a nedokážu si představit hezčí místo, kde by se to mohlo stát. Ostatně se na to můžete podívat sami na videu níže. Po dlouhém muckání, několika radostných výskocích a opětovném muckání jsme se vydali na cestu zpět. U auta se Mara konečně trochu najedl, protože předtím byl příliš nervózní a neměl vůbec hlad. Já jsem na něm popravdě nic nepoznala a nervózní mi nepřišel ani maličko.
Další neplánovanou zastávkou (i když Mara tvrdí, že to bylo samozřejmě také součástí plánu 😀 ) byl výběh s ovečkama a hromadou malých jehňátek. Asi si dokážete představit mé nadšení, když přede mnou běhá stádo mini oveček. Samé júúúúú a aaawwww a to je sladkýýý.
Poslední zastávka byla sauna a vířivka. Blažený pocit po celém dni se trochu prohřát a naložit se do horké vody. Oba jsme pak byli příjemně unaveni.
Po příjezdu domů Mara připravil steaky se zeleninou, otevřeli jsme si víno a udělali pohodový večer. Krásně to namyslel ten můj kluk… teda snoubenec 🙂