Příběhy z Kinloch Lodge

Vcelku se tu nic neděje, celý den pracujeme a pořád tu prší. Musím s vámi ale sdílet pár věcí, které se nám tu opravdu povedly.

Majitelé mají dva psy. Zlatého retrívra a anglického kokršpaněla. Psi nemůžou ven, proto si musí všichni dávat pozor, aby z domu neutekli toulat se po okolí. Když si vzali majitelé den volna, měli jsme psy na starost. Marek si seděl klidně v obyváku a zevlil na počítači. Na otázku kde jsou psi mi řekl, že někde tu budou. Já věděla, že kdyby tu někde byli, tak jsou s ním v obyváku. Jelikož nechal otevřené zadní dveře, oba psi samozřejmě hned zmizeli. Naštěstí se toulali nedaleko, takže nebylo tak těžké je najít a dovést zpět domů.

Jiný den jsem přecházela od restaurace k domu majitelů a viděla jsem, že kokr se tu toulá u baráku, takže jsem si ji zavolala, chytla ji za obojek a vedla k domu. Když jsem přišla ke dveřím a snažila se ji nacpat dovnitř, zjistila jsem, že kokr majitelů je doma a já držím cizího psa. Otočila jsem se s omluvným výrazem a narazila na nechápavý pohled majitele ukradeného psa. No ostuda.

Od šéfové jsem dostala za úkol upéct cookies pro stavaře. Vznikla z toho divná polotekutá placka. Šefová mi řekla, ať se držím právničiny, že pekař ze mě asi nebude Chtěla jsem to napravit, sebevědomě jsem pekla druhý kolo, a tak jsem vyrobila dvě nepoživatelný placky. Všechny její děcka, který postupně došly do kuchyně, mě hrozně protlemily. Další den jsem vzniklou nepovedenou hmotu smíchala s ořechama a uplácala do bobánků. Neuvěřitelný na tom je, že tenhle můj výtvor všem velmi chutnal 😀

Dneska konečně přestalo pršet, tak jsme si vzali odpoledne volno a jeli na kajaky. Vzali jsme s sebou Christiana, dvacetiletýho hošíka z Aljašky. Vzal si s sebou prut na ryby a hned po pár minutách chytil pěknýho lososka. Přivázal si ho za loď a pádloval s námi na druhou stranu jezera. Rybka se mu bohužel protáčela u lodi tak dlouho, až se mu přetrhl silon a tak skončil s prázdnýma rukama 😀 Za chvilku se mu povedlo znovu přetrhnout silon u prutu takže mi dal do ruky zbytek silonu s návnadou a odjel hledat svoji ztracenou rybu. Mezitím za námi přijela novozélandská rodinka na člunu, která rybařila v okolí a zeptali se nás, jestli nechceme lososa, páč už jich mají dost. Dostali jsme jednu pěknou rybku s tím, že máme Christianovi říct, že jsem ji chytla na ten zbytek silonu. K tomu jsme dostali jejich vizitku. Prý se máme stavit do Christchurch, mají fajn barák a vířivku, tak u nich můžeme zůstat 😀 Po cestě zpět jsme Christianovi přiznali, že jsme tu rybku dostali od nich. Pár minut na to se mi opravdu podařilo chytit na ten zbytek silonu přivázaného k ruce chytit lososa 😀 Byl to můj největší rybářský úspěch. Christian nám připravil oba lososy k večeři a bylo to moooc dobrý.

Jo a musím se k něčemu přiznat. Jak poslední dny pršelo a pršelo, tak se mi v noci fakt nechtělo z auta. Věděla jsem, že bych se musela převlíkat a byla by mi zima, no prostě chápete…..tak jsem čůrala do zavařovačky 😀 Ano, fakt jsem to udělala.