Tento příspěvek odpíchnu ještě dvěma zapomenutýma fotkama ze včerejšího chrámu.
V sobotu hned ráno (dobře no, tak v jedenáct) jsme nasedli na půjčenou motorku a vyrazili jsme směr Chiang Rai. Google mapy ukazovaly 180 km a tři hodiny cesty autem. Pár nutných zastávek k protažení nohou nám trasu protáhlo na čtyři hodiny. Cestou jsme potkali White Temple (bílý chrám). Jako z pohádky 🙂
Ihned potom jsme se jeli ubytovat, protože jsme z jízdy na motorce byli dost vyšťavení. Celou cestu nám svítilo sluníčko, takže jsem měl lehký úpal. A navíc naše zadky si i přes větší motorku (větší sedadlo) od Vietnamu na sezení na motorce dost odvykly, takže opět velká bolest.
Když jsme si trochu odpočinuli, vydali jsme se do centra shlédnout show sochy s hodinami uprostřed kruhového objezdu. Trvalo to asi deset minut, během kterých se střídalo barevné osvětlení sochy a hrály do toho písničky. Dal bych tomu tak 2/10 🙂 K večeři jsme opět měli Khao Soi. Nechceme se připravit o jedinou šanci vychutnat si toto skvělé curry jídlo.
Po večeři jsme to vzali přes noční trh, kde si Lena pořídila černé tričko se sloníkem vepředu. Určitě se někde někdy objeví na fotce, tak dávejte pozor 😉
V neděli jsme se nejdříve vydali za Černým muzeem. Dosti depresivní soustava černých budov plných kůží ze zvířat, různých jakoby rituálních předmětů a divného nábytku vytvořil jistý národní umělec Thawan Duchanee. Že prej to odráží budhovo utrpení. Lenky či se na tomto místě vůbec necítilo dobře, a proto jsme to po chvilce zabalili a jeli se podívat na Chiang Rai pláž. Jako nic moc. Travnatá neudržovaná pláž po obvodu lemovaná přístřešky nabízející místní vývařovny k posezení s výhledem na řeku. Měli jsme vlastní svačinu, a tak jsme radši pojedli opodál, aby nás neotravovali místní hustleři.
Asi už je to dost ohraný, ale Khao Soi k obědu bylo moc dobré 😀 Posilněni na cestu zpět do Chiang Mai jsme sedli na moto. Vlastně ještě něco o motorce. Tentokrát jsme půjčili silnější stroj – Honda PCX150. Cestovní rychlost okolo 90kmh. Maximálka na 105. Radost s tim jet. Už jenom kdyby to nebyl skútr. Ten posed na tom je na dlouhou trasu fakt za trest.
Po příjezdu jsme si ještě na motorce přestěhovali bágly do jiného hostelu, kde jsme si dopřáli vlastní pokoj. Chvilinku jsme si odpočinuli a vydali jsme se na slavný nedělní trh. Uáááá. Miliony stánků a ještě větší miliony lidí zabraly ulice uprostřed města. Projít se takřka nedalo. Připadal jsem si tam jak tučňák, co se kolíbá z jedné nohy na druhou a pomalu se sune vpřed. Každopádně jsme pokoupili trochu suvenýrů a naprosto vyčerpaní jsme padli do postele.
Dnes v pondělí se Lena probudila s teplotou a nejspíš i chřipkou. Už včera byla trošku nachlazená. Já se zase probudil nevyspalej, protože už od rána nám pod okny jezdila auta a motorky. Naštěstí jsme nic velkého již na dnešek neplánovali, takže jsme si po další porci Mango curry naordinovali odpočinek na hotelu.
Večer nás čeká přejezd do dalšího městečka nočním spacím busem, tak nám držte palce, ať to proběhne bez problému a Léňa se mi brzo uzdraví.