Ráno jsme se opět stopem vydali na čajovou plantáž i s přidruženou fabrikou. Vzali dva francouzští kluci a shodou okolností jeli přesně tam, kam my. Bingo!
Plantáže byly moc hezký. Posuďte sami z fotek. Ale ty vietnamský (v příspěvku zde) mi přišly ještě o trochu hezčí. Asi ty vyšší kopečky nebo co. Továrna na čaj byla roztomile maličká. Tři místnosti – nadrtit lístky, nechat zfermenovat, vysušit a roztřídit.
Zpátky nás zase stopem vzali dva kluci přímo do našeho městečka i když tam vůbec neměli namířeno :-). Byl čas obědu, tak jsme se nadlábli a s nápisem na ceduli KL (Kuala Lumpur) jsme vyrazili k silnici. Nutno podotknout, že KL byla v tu chvíli vzdálená přes tři hodiny cesty autem 🙂
Nechtěli jsme nic podcenit, takže plán byl buď stopnem někoho přímo až do KL během hodiny a půl nebo ve tři odpoledne sednem na bus. Už už jsme to chtěli zabalit, když tu zastavilo auto. Kluk (programátor 🙂 v něm byl sám a opravdu nás hodil až do KL na nadzemku, kterou jsme si dojeli do centra k booknutému hotelu.
Zamilovali jsme si tu indickou kuchyni. Já si libuju v jehněčím mase a Lena si pochutnává na naanech 🙂 to byla večeře a teď hurá na kutě, zítra vstáváme ultra brzo…
