Ráno jsme vstali brzo a kolem sedmé vyrazili na známý trh, který se v Bac Ha koná každou neděli. Na opravdu rozlehlém prostoru najdete všechno od domácích potřeb, oblečení, jídla, rýžového vína, po samostatné oddělení se zvířaty, kde nahoře v kopci je vyčleněn prostor pro výstavu buvolů, aby si je kupci mohli dobře prohlídnout. Tam jsem trávila nejvíc času a drbala buvoly za ušima. Do oddělení psů jsem se neodvážila, a to ani přesto, že jsem sama sebe v hlavě přesvědčila o tom, že se ti chudáci prodávají na hlídání a ne na jídlo.
Na trhu jsme ochutnali místní vdolky (takové větší koule obalené sezamem s uvnitř fialovou, rosolovitou a zcela neidentifikovatelnou hmotou, která ukrývala kousek banánu) a vyrazili na cestu do Hoang Su Phi. Jelikož byla silnice dost rozbitá, cesta nám moc neutíkala, ale ta krajina a vodopády, které jsme potkali, nám to vynahrazovaly 🙂
Po příjezdu jsme se vydali prozkoumat město. Měla jsem velkou radost, když jsme objevili stánek s grilovaným masem na špejli a kousek opodál zrovna připravovali grilované ryby. Byla to příjemná změna, jelikož (na rozdíl od Mary) mi už Bun Cha dost leze krkem 😀
Opět se potvrdilo tvrzení vietnamisty Zdeňka, že Vietnamci jsou trošku potroublí, a pokud otevře jeden obchod s absolutně čímkoliv, tak soused otevře obchod s tím samým hned vedle něj. Takže pokud potkáte někde hotel, je samozřejmostí, že hned naproti najdete další a vedle něj ještě jeden. My jsme objevili pána s grilovaným masem, který vlastnil speciální odšťavňovač na cukrovou třtinu (vypadá to jako bambus), ze které dělal velmi lahodné pití. Naproti němu byli další dva prodejci přesně s tím samým sortimentem 😀 Mají prostě pocit, že když to funguje jednomu, bude to fungovat všem. Jestli na takový stánek někdy narazíte, tak to pití opravdu vřele doporučuji!
Teď trochu mimo téma. Kikuš, všechno nejlepší k narozeninám ti přejeme :-*
