Ještě než se pustíme dál, musíme se pochlubit, jak se taky dá večeřet. Abyste si nemysleli, že to všechno je o naleštěnejch fotkach a supr dupr romantice. Přinesl jsem jídlo na véču v igelitových pytlíkach a zhruba takle to dopadne, když na pokoji nemáte ani talíř 🙂
Dneska jsme si potřebovali zabalit, vyčlenit pár věcí, které s námi nebudou pokračovat po Asii, a stihnout bus v 18:00. Všechno se to povedlo….
Že chcete vědět víc? No dobře, tak jedem.
Ráno bylo asi nejhorší se rozhodnout, které všechny věci si chceme uložit na hostelu, abychom se s nimi nemuseli tahat po Asii. Hlavně šlo o teplé oblečení na Zéland a pohorky. Nejdřív jsme mysleli, že si tam schováme i noťasy, ale nakonec jedou s náma. Snad tim snížíme šanci ztráty či zcizení.. Ta taška na nás bude čekat v takovym supr malým kumbálku plným různýho harampádí. Naštěstí zadarmo a samozřejmě bez jakýhokoliv papíru nebo potvrzení. Tak snad budou moje nový pohorky nějakýmu Thajci slušet…
Po chvilce se nás naprosto nezištně ujala prodavačka beta rybiček a pokusila se vysvětlit různé zákeřnosti zdejšího jídla. Hlavně teda Lence objednala jídlo bez koriandru, čímž nám oběma v podstatě zachránila celej den 🙂 a já si dal trochu nasládlý rybí curry s nudlema (vlevo)
Spokojeně najezení jsme se vydali směrem Chinatown. Když už máme místní SIM kartu, tak se snažíme pohybovat co nejvíce městskou hromadnou. Google mapy dokážou hodně poradit. Akorát občas ten autobus na daný zastávce jede na druhou stranu. Nebo nejede vůbec. 🙂 a to nás zrovna potkalo, takže jsme si nakonec vzali tuktuk místo chůze, abychom ušetřili trochu času, který by nám před odjezdem autobusu z Bangkoku mohl chybět.
Zdejší Chinatown je vlastně docela nuda, protože se zas tak moc neliší od okolního Bangkoku. V takovym New Yorku je ten kontrast podstatně větší.
Zpátky na hostel se nám podařilo autobus ulovit. Jinak když už se to povede, tak je to důvod k oslavě 🙂 jednak nemusíte dejchat všechny ty okolní smrady z vejfuků jako v tuktuku. A taky cestujete víc jako místní. A je to tak desetkrát levnější než tuktuk.
Paní na hostelu nás trochu vypekla. Chtěli jsme se před nocí strávenou v autobuse osprchovat, ale ne. Prej si to majitel nepřeje. Za to já bych přál milýmu majiteli sedět vedle mě za současný nemytý situace dvanáct hodin v busu. No nic, shit happens.
Teď už sedíme v autobusu směr ostrov Koh Phangan. Poštěstilo se nám oběma ulovit vlastní dvojsedadlo, tak snad už nebudem nabírat víc lidí. Odjezd se konal v 6pm, příjezd lodí na ostrov by měl být o 18 hodin později. Přejte nám šťastnou cestu bez zbytečných průjmů 🙂 Jo a bus je ‚foreigners only‘. Nenapadá mě proč, ale aspoň se nemusíme tak mačkat, takže fajn. Jo ještě. Označili si nás nálepkama s cílovou destinací. My máme na tričku PNG. Asi Léňu trochu potrolim a nalepim jí tam jinej ostrov 😀
Tak pa zejtra z pláže.