Sluníčko a výlety

Na Srí Lance opravdu nemůžete věřit předpovědi počasí, a to ani na aktuální den. Předpověď ukazuje na téměř každý den déšť a bouřky, což se opravdu neděje. Celý den je tu pěkně, až k večeru většinou začne pršet a občas přijde nějaká bouřka.

Strávili jsme pět dní v městě Unawatuna a užívali si pláž, sluníčko a spoustu jídla. Já jsem si u místních holek nechala ušít dlouhou sukni. Byla to náhrada za mou bílou sukýnku ke kolenům, která už byla celá roztrhaná a vypadala fakt hrozně, tak mi Marek taktně naznačil (již před dávnou dobou), že bych ji měla vyhodit. S novou náhradou ten vyhazov bolel o něco méně 😀

holky si mě měří
holky si mě měří
Mara pije vodu od Ježíše. Já Ježíšovi až tolik neveřila.
Mara pije vodu od Ježíše. Já Ježíšovi až tolik neveřila.

Jeden den jsme si půjčili motorky a vyrazili se podívat po okolí. Byl úplněk a to u místních znamená svátek. Spousta míst byla zavřených, rybáře na kůlech jsme bohužel neviděli, ale zajeli jsme si na čajové plantáže a do záchranné stanice pro želvy, kde nám popovídali o životě mořských želv a mohli jsme si je tam všechny pomuchlovat. Některé z nich měly jen menší zranění, většinou šlo o ránu v ústech od háčku na ryby, a za pár týdnů je vrátí zpět do moře. Některým chyběly končetiny nebo sem tam oko, a ty už bohužel zpět pustit nemohou. Venku měli velkou líheň, kde byly zahrabány stovky, možná i tisíce želvích vajíček. Nosí jim je místní, kteří je najdou na pláži. Na pláži mají mnohem nižší šanci na přežití a někdy ze sta vajíček nepřežije jediné mládě. Ve stanici se vylíhne 70% ze všech vajec.  Stanice za to místním lidem platí, stejně jako rybářům, kteří sem nosí zraněné želvy. Z dobré vůle a lásky ke zvířatům je tam bohužel nikdo moc nenosí.

pořádnej macek
pořádnej macek
letím
letím

vypadá, že ji to se mnou moc baví a velmi si to focení užívá
vypadá, že ji to se mnou moc baví a velmi si to focení užívá

sušení čajových listů
sušení čajových listů
ananas
ananas
modelka
modelka
ochutnávka čajů
ochutnávka čajů
Tohle je strom na náměstí ve měste Galle. Ta budova vlevo je soud. Lidé se přišli podívat na proces dvou mužů, kteří prodávali heroin. Zajímalo by mě jak to dopadlo, protože za drogy je tu trest smrti.
Tohle je strom na náměstí ve měste Galle. Ta budova vlevo je soud. Lidé se přišli podívat na proces dvou mužů, kteří prodávali heroin. Zajímalo by mě jak to dopadlo, protože za drogy je tu trest smrti.
místní trh
místní trh
kůly na kterých sedávají rybáři
kůly na kterých sedávají rybáři
maják ve městě Galle
maják ve městě Galle

To já se takhle z dobré vůle a lásky ke zvířatům rozhodla zachránit žábu z bazénu. Naznala jsem, že okraje bazénu jsou příliš vysoké a ona se chudinka vysílená nemůže dostat ven. Přišlo mi trochu bleble na ní šáhnout, ale tak přece jí tam nenechám umřít, že. Odnesla jsem ji tak dvacet metrů do trávy a cítila se jak Matka Tereza. Další den se opakovalo to samé, ale já byla zrovna na snídani a celá oblečená. Nakláněla jsem se skoro v leže do vody, byla úplně mokrá a lovila žábu. Zalarmovala jsem místní personál, který na mě koukal, že jsem se asi bouchla do hlavy. Po úspěšném výlovu jsem ji vytáhla na břeh, kde na mě žába chvíli rozpačitě koukala a pak si skočila zpět do vody. Tak jsem ji znovu vylovila a říkám jí: „Nebuď blbá, umřeš“. Žába na mě skoro prosebně koukala, ať už jí dám pokoj a skočila zpět do vody. V té chvíli moje dvě mozkové buňky začaly spolupracovat a mě konečně došlo, že asi nemá problém s tím se dostat ven z bazénu a rozhodně tam neumře. Mara se mi smál, že tam šikanuju žáby a já se ostudně vrátila zpátky ke své snídani.

Jinak jsem se dosti váleli na pláži a u bazénu, četli a spali 😀 Zkusili jsme si nechat okousat nožky rybkama, což neskutečně lechtá, takže jsem se prvních pět minut jen smála. Mara usoudil, že je to dost nuda a hrál si hru na telefonu. Taky jsem zkusila místní jógu, která byla naprosto báječná a moc mě bavila. Měla jsem první lekci sama pro sebe, protože se nikdo jiný neukázal. Takovej prťavej jogín mě donutil postavit se na hlavu, což jsem myslela, že rozhodně nikdy nezvládnu a nakonec to nebylo ani tak hrozný 😀 S takovou budu za chvíli taky jogín 😀

bolely mě záda, tak jsem potřebovala namasírovat :)
bolely mě záda, tak jsem potřebovala namasírovat 🙂
pohodinda u bazénu
pohodinda u bazénu
rybky
rybky

jogín Ranga
jogín Ranga

Zajímavý zážitek byl nájezd bagru na pláž a srovnání několika venkovních barů se zemí. Bylo nám řečeno, že prezidentův brácha si nedaleko postavil obří hotel, tak potřebuje klientelu 😀 Oficiální sdělení bylo, že turisti chtějí velkou pěknou pláž, takže to dělají pro nás. Bary dostaly hodinové varování a pak dojel bagr a šmitec.

Ve středu jsme přejeli do města Tissamaharama, odkud je to už nedaleko do národního parku Yala. Ve čtvrtek ráno nás vyzvedl džíp a vyrazili jsme na safari. Byli jsme ve skupince s mámou (cca 65 let) a dcerou (cca 45 let) z Nového Zélandu, tak to bylo sympatické 🙂 Viděli jsme sloní rodinku, jeleny, čuňata, buvoly, orly, krokodýly, pávy a spoustu dalších zvířat, ale hlavně jsme viděli dva levharty! Měli jsme štěstí, protože ne vždy se ukážou. My jsme ale měli šikovného průvodce, který dostal echo přes telefon, takže jsme to drandili po safari rychlostí milión kilometrů v hodině, abychom stihli levharta. Po správném manévrování mezi ostatními džípy a spolupráce našeho průvodce a řidiče, kteří na sebe zběsile halekali, jsme ho viděli, jak přechází cestu. Vypadal už na auta zvyklý a byli jsme mu dost jedno. Dalšího jsme viděli, když jsme mi hledali místo na čůrání. Jeli jsme pomalu a holky novozélandský říkaj: A co tady? Tady za keřem by to šlo, ne? A chvilku na to se tam objevil náš druhý levhart 😀 Mara ho viděl jako první, protože se nekochal pohledem na slona, jak všichni ostatní v autě. Řekla jsem, že to asi ještě chvíli vydržím a šla jsem čůrat až vedle krokodýlů, tam je to totiž bezpečnější 😀 Taky jsme se  v jednu chvíli zasekli v bahně a nemohli vyjet, takže jsme museli všichni vyskákat z auta a počkat, až se odtam vyhrabe. Tolik k bezpečnostním pokynům ala nikdy neopouštějte vozidlo 😀

vstup do parku se svítáním
vstup do parku se svítáním
 ladil páví holky
ladil páví holky
naše cesta
naše cesta
levhart
levhart
myslím, že tvrdil, že je to sokol
myslím, že tvrdil, že je to sokol
sladkovodní krokodýl
sladkovodní krokodýl
vysmátej sloník
vysmátej sloník
Tady byla pauza na oběd
Tady byla pauza na oběd
zahrabaní v bahně
zahrabaní v bahně

sloní skála
sloní skála

místní slépka
místní slépka
rodinka s mimčem
rodinka s mimčem
vodní buvoli
vodní buvoli

varan
varan
mangusta indická
mangusta indická

nějakej pták
nějakej pták
Bambi
Bambi

posádka
posádka

Na našem ubytovaní půjčovali zdarma kola i skůtr. Této nabídky jsme nadšeně využili a objezdili okolí. Vidět hromadu zajímavých zvířat jde i mimo safari.

netopýři
netopýři
tisíce netopýrů
tisíce netopýrů

symbióza
symbióza

máma a prcek
máma a prcek
jezero
jezero

malý varan
malý varan
velký varan
velký varan
štěnisko
štěnisko
po cestě po okolí jsme potkali fajn místo s bazénem, tak jsme tam chvilku pobyli
po cestě po okolí jsme potkali fajn místo s bazénem, tak jsme tam chvilku pobyli

Pokud byste se sem někdy chystali, dám vám jednu radu. Nevěřte tomu, co vám místní říkaj 😀 Nemáme s tím zrovna dobrou zkušenost. První informace – křesťanství je převládající náboženství na Srí Lance. Realita –  70%  buddhisté. Druhá informace – počet obyvatel 3 miliony. Realita – více než dvacet milionů. Třetí informace – netopýři budou odlétat mezi 6:10 až 6:30 večer. Realita – odlet v 5:55. Už jim nevěřím nos mezi očima 😀 Jo a taky si nepůjčujte na motorku helmu s plastovým kšiltem, protože vám to bude táhnout hlavu dozadu a bude vás to pěkně vytáčet 🙂

No a samozřejmě nesmím zapomenou na jídlo.

vypadá to jak uvařený vetřelec, ale je to humr, obří kreveta, ryba, malé krevetky a kalamáry. Velká bašta.
vypadá to jak uvařený vetřelec, ale je to humr, obří kreveta, ryba, malé krevetky a kalamáry. Velká bašta.
zubatá rybka
zubatá rybka
buvolí jogurt, který se prodává v těchto hliněných mísach a chytne od nich takovou chrakteristickou kouřovou chuť. Podává se jako dezert s medem nebo kokosovým sirupem.
Buvolí jogurt, který se prodává v těchto hliněných mísach a chytne od nich takovou chrakteristickou kouřovou chuť. Podává se jako dezert s medem nebo kokosovým sirupem.

 

 

 

 

 

A jsme zpět

Poslední dny v Mirisse  jsme strávili surfováním. Dopoledne jsme vyrazili do města Weligama, kde je spousta surfařských škol a koupili jsme si lekci surfu. První den jsme se spálili tak moc, že další den jsme byli zalezlí na pokoji jak upíři. Další den nás to táhlo zpět na prkno. Když jsem se poprvé postavila a rozjela, připadala jsem si jak královna všech moří a samozřejmě rozený talent 😀 Když jsem se pak viděla na videu, taková sláva to nebyla. Byla to velká zábava, ale je to neskutečně fyzicky náročná aktivita, takže zbytek dne jsme většinou jen leželi na pláži, užívali si pohodu a cpali se rybama.

Jeden den jsme vyrazili do Matary, protože moje plavky se dostali do fáze rozpadu. Bohužel Matara není zrovna turistické město, takže jsem našla plavky jen pro místní ženy, které bikiny opravdu nenosí. Přidala jsem fotku nejlepšího úlovku, který jsem objevila. Doteď lituju, že jsem si je nekoupila. Mají prostě styl.

Dva dny před odletem jsme strávili v Colombu. Není tam moc co k vidění, takže jsme převážně obíhali obchody a nakupovali dárky. Nakonec nás čekal přesun do Negomba ke Glenimu, kde na nás čekaly naše tašky. Sbalit, sprcha, najíst a tadáááá, letíme.

Po příletu do Prahy si Mara hověl, jaká je v Česku fajnová zima. Já jako přivítání s Českem chytla škaderou chřipku.

Byl to ale fajn výlet, co? 🙂

kari lístky a v pozadí můj kokos
kari lístky a v pozadí můj kokos
koření
koření
chrám v Colombu
chrám v Colombu
blbneme v bazénu
blbneme v bazénu

jedeme do Colomba
jedeme do Colomba
natíráme si naše spálené ksichtíky buvolím jogurtem
natíráme si naše spálené ksichtíky buvolím jogurtem
západ slunce
západ slunce
krabík
krabík
epesní plavky
epesní plavky
zahnaný do kouta
zahnaný do kouta
varan u bazénu
varan u bazénu
psí pohoda
psí pohoda
trh v Colombu
trh v Colombu

psi Maru prostě milují
psi Maru prostě milují
letiště Praha
letiště Praha