Peprný přesun z Langkawi na Penang

Dnešek byl docela nabitej. Potřebovali jsme se dostat z jednoho ostrova na druhej. Přístav byl v druhym městě vzdáleným 23km. Rozhodli jsme se opět co nejvíce využít již zaplacenou motorku, a tak mě zase čekala jízda na dvakrát – jednou s baťohem, krosnou a Lenou, podruhé to samé bez Leny. Že nestíháme uplně podle plánu jsem si uvědomil, když jsem se podíval, jak dlouho vlastně trvá cesta z našeho ubytka do přístavu. Mapa ukázala 37 minut. Já počítal tak 20. V případě jedné cesty by to nebyl takovej problém, ale mě ty cesty čekaly 4. Takže pospícháme.

Lena nám předchozí večer koupila lístky na loďku. Trošku ale zabojovala s objednávacím formulářem a omylem se jí platba strhla dvakrát. Ráno strávila voláním a obepisováním přepravní společnosti, aby jí jednu z plateb vrátili. (Nakonec se zadařilo)

Já se mezitim šel pokusit tyto lístky vytisknout. Pani na recepci našeho ubytka tiskárnu neměla. Ale že prej ať to zkusim hned u hlavní silnice. Tak jsem vyrazil na motorce. Jen tak nalehko s telefonem a usb flash diskem. Bohužel se tisknout nepovedlo hned u cesty, ale až kousek opodál v jednom informačním kiosku. Vyrazil jsem tak moc nalehko, že jsem si nevzal ani peníze 😀 Naštěstí to klukovi obsluhující počítač moc nevadilo a vytiskl mi to zdarma. Komu to ale vadilo byl pan policajt, kterýmu se nezamlouvala moje jízda nalehko bez helmy, řidičáku a vlastně i peněz na zaplacení pokuty :-/ Nechal jsem mu u stolečku mobil a zajel pro doklady. Vyměřil mi pokutu za zapomenutej řidičák 150MYR (900Kč) a za jízdu bez helmy 300MYR(1800Kč). Povedlo se mi obměkčit a nakonec mi nechal si vybrat, kterej prohřešek mi je milejší a ten zaplatit. Inu drahé vytisknutí lístků. Celá tahle taškařice navíc zabrala asi hodinu. Tolik k našemu pospíchání.

V 12:50 jsme měli všechny bágly v přístavu a chybělo už jenom vrátit půjčenou motorku. Půjčovna se nacházela 6km daleko. Na loď jsme měli nastupovat 14:30. Řikam si, to je pohoda. Z půjčovny si zpátky vezmu taxíka a ještě cestou stihnu nakoupit oběd. Jaký překvapení mě čekalo, když jsem dorazil na místo a půjčovna měla stažené plechové rolety. ZAVŘENO. Pátek odpoledne. No jo vlastně, v týhle části Malajsie může víkend začínat už v pátek kvůli vyhrazenému času na modlitbu. Bych se posral. Co teď? Zkusil jsem zvolat, že potřebuju vrátit motorku do nejbližšího otevřeného okna. Zahlédl jsem tam nějakou místní pani, která nevypadala, že by jí to jakkoliv zajímalo. Tak jsem se šel poptat do vedlejší autoopravny, jestli třeba nemaj na půjčovny číslo, abych to nějak vyřešil. Bohužel mi nedokázali pomoct. Teda vlastně trochu jo. Díky nim jsem se znovu šel podívat před půjčovnu, jak že se ten podnik vlastně jmenuje, abych zkusil telefonní číslo pohledat na internetu. V tu chvíli se už ale na mě v nejbližším otevřeném okně usmívala majitelka půjčovny. Ona bydlí hned vedle! UFfffff..

Motorku jsme měli předplacenou na měsíc, protože to vycházelo znatelně výhodněji, než platit denní taxu. Pani mě velice překvapila, když mi za našich 16 dní výpujčky vrátila kromě zálohy ještě půl měsíční taxy. Podle toho, co nám vysvětlovali na začátku výpujčky, to tak vůbec nemělo dopadnout. No co, asi měla dobrou náladu při pátku. Pak mě ale překvapila ještě jednou, když mi sdělila, že teď žádný taxíky nejezdí, protože je čas modlitby. Ach jo, jak se teď asi mam dostat zpátky do přístavu? Běžet zpátky 6km v tom vedru se mi fakt nechtělo. Nezbývalo, než dneska již podruhé (na pána policajta pro úplné odpuštění pokuty nezabraly) nasadit smutné oči a na férovku jsem se jí zeptal, jestli by nebyla tak hodná, a nehodila mě do přístavu. A hodila! 😀

Tříhodinovou cestu lodí jsme si zkrátili nedávno odvysílaným prvním dílem druhé série dokumentárního cyklu Planet Earth. Naprosto doporučujeme!


Naše ubytko má tři rozdílně barevná patra. Naše patro je růžové. K tomu i celý náš pokoj. Lena je z toho dost odvařená..

Večer jsme si dali lehkou procházku nejbližším okolím. Lena poprvé v životě ochutnala humra. Že prej to chutná jak přerostlá kreveta 🙂 Zatím na nás George Town působí příjemným dojmem. Zdejší domky se zdají mít charakter a jsou zkrášleny různorodým street artem.

Ubytko je sice fajn čistý a růžový, ale internet je tu totální shit, a proto bohužel uvidíte fotky až později…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *